středa 15. února 2017

Změna je život

Schváleno!

Co podnájemnici pamatuju, měla šicí stroj. Starou Veritasku. Teda má ji do dneska, ale občas z ní odpadne nějaký kousek a my "s tou druhou" s tím pak můžeme hrát hokej. Než to zmizí někam pod ledničku nebo za skříň...
No a den po Třech králích, v sobotu odpoledne to bylo, se najednou oba sebrali, na chvilku zmizeli a vrátili se s krásnou velikou krabicí! Já už ji vyzkoušela, ale byla moc hluboká, tak ji zase před námi schovali.
 
 
Co na to podnájemnice? 
 
Už několik let mě moje stařičká Veritaska opouští. Po kouskách. Plasty se olamují, původní šlapka shořela :)
Záměrně její jméno píšu s velkým V, protože si vážím toho, že přežila všechno, co jsem si na ni vymyslela. Chci si ji nechat opravit. Mám doma ještě jednu, stejně starou a skoro stejnou. Co půjde, vyměním sama, očistu a seřízení nechám na odborníkovi. Doufám, že ten pán, co šicí stroje u nás opravuje, ještě nebude v důchodu :)
V den, kdy jsem čekala na PPL, jsem byla masírovat. S jednou klientkou jsme si povídaly a došlo i na numerologii. Prý byl minulý rok rokem úklidu a letošní je nový začátek. Ano, koncem roku jsem opravdu přerovnala látky a letos, jak když do mě píchne, jsem hned začala výběrem nového šicího stroje. Měla jsem to v plánu někdy během roku, ale na co čekat.
Během jednoho dne (úterý) jsem udělala užší výběr, druhý den (středa) ještě užší výběr, třetí den (čtvrtek) jsem nechala, aby manžel vstřebal, že se po něm chce spoluúčast, tedy platba..., ehm..., v pátek šestého ledna mi volal, jestli už jsem objednala, kolem poledne jsem tak učinila, asi hodinu poté jsem byla telefonicky ujištěna o přijetí objednávky, asi za další hodinu dorazil email s tím, že balík převzala PPL a v sobotu ráno v půl deváté volali z PPL, jestli by nevadilo, že balík dorazí ještě ten den! Skutečně kolem čtvrté hodiny odpoledne jsme s mužem vystřelili ze dveří a domů se vraceli s krásnou, velikou a ani trochu těžkou krabicí... Ale o tom už psala naše domácí :)
 
A teď zase já.
Je fakt, že se stroj ještě nezastavil. Podnájemník se směje, jak stylem ťuch ťuch ťuch mohla podnájemnice ušít už tolik věcí. A ona si to pomalé šití prý užívá. Dokonce nepotřebuje ani šlapku. Mačká tam jakýsi čudlík, či co. I zpátečku to má v čudlíku. Tomu nerozumím...

Žádné komentáře:

Okomentovat